Pracovní verze č. 2

Historie kaktusářství v ČSR, ČSSR, ČR a SR zaměřená na vznik SČSPKS založené 6.10.1999.
V těchto dnech (říjen 2010) oslavujeme 20. výročí.

Dle archivu KK Čelákovice a vzpomínek bratří Červinkových. Sepsal L. Červinka na popud I. Drába a Z. Červinky. Doplnili J. Gratias, L. Král, V. Šedivý a J. Vochozka. K doplnění vyzýváme další organizace a jednotlivce.

1897 Výstava kaktusů Antonína Záruby na Žofínském ostrově v Praze.

1901 Devatenáctiletý A. V. Frič podniká první cestu do Jižní Ameriky do Brazílie.

18.1.1903 Poradní schůze kroužku kaktusářů v Praze. Je zmíněna existence kroužku a stanoveny úkoly a cíle. Dosud se přihlásilo 27 účastníků (14 Praha a 13 z venkova). Po třech měsících činnosti má kroužek 35 členů, končí před první světovou válkou.

18.6.1903 První písemně v ČSR doložená výzva ke sdružení zájemců o kaktusy v Praze, časopis Česká flóra.

„Pěstitelům a milovníkům kaktusů a všelikých tučníkovitých rostlin na uváženou. Po příkladu jiných míst hodlá v Praze několik milovníků zaraziti kroužek přátel této zajímavé třídy rostlin. K účelu tomuto vybídnuty v čelných listech všickni, aby jich adresy k budoucí vzájemnosti zaslali na p. Václ. Körbra v Praze III. 4.383 (Karmelitská ul.). Vítáni budou interesenti nejen z okolí, ale ze všech zemí koruny Sv.– Václavské.“

leden 1905 Zmiňován Kroužek pěstitelů kaktusů v Praze, Praha II, Platýz (web SPKS Praha).

září 1905 Na Střeleckém ostrově v Praze uspořádal A. Záruba pravděpodobně první výstavu kaktusů a sukulentů u nás.

1908 Zmiňován Kroužek pěstitelů kaktusů v Praze (web SPKS Praha).

1909 Knihkupectví a nakladatelství A. Reinwart v Praze vydává knížečku Pěstování kaktusů. Podtitul, Stručné pojednání o odrůdách a pěstování kaktusů ve velkém i v malém. Dle různých pramenů a vlastních zkušeností napsal J. Sodomka. Knižka obsahuje tři strany inzerátů, první a největší je: „Kaktusy a jiné zajímavé rostliny tučnolisté ve velkém výběru, levných cenách a známé, dobré kultuře, řízky semenáčky i velké originály importované, kaktusy šlechtěné i podložky pro tyto, nabízí Ant. Záruba majitel květinářského zahradnictví, jediný odborný pěstitel a přívozce kaktusů v Rakousku – Uhersku. Založeno 1884, 24 čestných vyznamenání. Vlastní občasné výstavky kaktusů“. V knížce je zmíněno asi 20 rodů a 80 druhů a obsahuje 35 obrázků.

1909 Umírá František Seitz (1931 – 1909). Ve Věstníku 1961 na něj vzpomíná jeho vnuk F. Jirásek: „F. Seitz měl sbírku ve vytápěných sklenících poblíž Fügnerova náměstí v Praze. Tyto skleníky postoupil později A. V. Fričovi. V roce 1870 sepsal sbírkový katalog, který před svou smrtí předal A. Zárubovi. Rovněž zbytky sbírky získal A. Záruba. Po smrti A. Záruby katalog zmizel.“

1910 V archivu České společnosti entomologické je zmíněn jejich člen Antonín Záruba, Umělecké zahradictví, Praha Libeň, Na Korábě. Na návštěvy či nákupy kaktusů u A. Záruby vzpomínají později A. V. Frič, J. Seidl a O. Sadovký.

1911 A. V. Frič buduje ve své vile Božínka, Jinonická ul. Praha skleníky.

červen 1912 Členové pražského kroužku uspořádali exkursi k J. Zounkovi, Mrzky u Českého Brodu. (Josef Zounek (19.10.1856 – 28.12.1927), cestovatel a význačný mecenáš Českobrodska.) Časopisy Česká flora a Zahradnické listy zmiňují jeho sbírku čítající 1800 resp. 1600 druhů, obsahující vzrostlé až dvoumetrové rostliny. Dále jsou zmiňovány „sbírky vykopávek egyptských, a různé práce orientálské, včetně v odborných kruzích známé sbírky numizmatické“. J. Zounek je dále zmíněn u příležitosti výstavy v r. 1923. Zounkova exotická sbírka z cesty do Orientu je nyní součástí expozice Podlipanského muzea v Českém Brodě.

březen 1919 Po válce se situace uklidňuje natolik, že A. V. Frič může znovu odjet do Jižní Ameriky. Nejprve jel do Paříže, kde jednal o své cestě s čs. ministrem zahraničí Dr. E. Benešem, který se zde účastnil mírové konference. Měl být jmenován vyslancem pro Jižní Ameriku, ale jednání se nevyvinulo příznivě. (Crkal v kapitole 5. cesta). Od té doby A. V. Frič nenáviděl E. Beneše. J. Seidl jel s ním s tím, že cestu do Ameriky podniknou společně, ale nepohodli se a Seidl odjel domů.

Ze vzpomínek B. Schütze: Můj život s kaktusy. Na cestu do Jižní Ameriky se vydal společně s A. V. Fričem J. Seidl . „Tak spolu svorně dojeli až do Paříže. Tam však Frič vyslovil podezření, že Seidl chce zjistit jeho naleziště. To ovšem Seidla velmi urazilo, takže bez rozloučení odešel a vrátil se do Prahy. Frič potom odjel do Ameriky sám“.

léto 1922 Výstava kaktusů Lumbeovy zahrady na Hradčanech v Praze. Uspořádal pražský akademický malíř J. Seidl.

8.10.1922 Zahajovací schůze Spolku pěstitelů kaktusů v RČS v Praze. Pražský Spolek se tak po německém a holandském stal třetím takovým kaktusářským společenstvím v Evropě (pro porovnání; o rok později bylo v ČSR zahájeno rozhlasové vysílání).

leden 1923 Pražský spolek právně potvrzen Zemskou správou politickou (schváleny stanovy).

4.3.1923 První valná hromada Spolku, zvolen výbor, předseda - J.Seidl, 1. čestným členem jmenován A. V. Frič.

1923 – 1924 J. Seidl vydává 5 sešitů Kaktusy, sukulenty a jejich pěstění jako součást Čs. zahradnických listů.

15. – 18.09.1923 V malém sále na Žofíně se konala první výstava kaktusů pražského spolku (v sále restaurace dnešního Slovanského ostrova). Ze 160 členů 25 vystavovalo, největší senzací byla expozice importů z mexické cesty A. V. Friče. První cenou ohodnocena expozice L. Kozelského (zároveň zastupoval belgickou firmu F. De Laet). U této příležitosti na J. Zounka vzpomíná J. Seidl: „patří mezi nejstarší pěstitele kaktů u nás. Dávno před válkou míval pověstnou sbírku, kteráž pak zahynula až na několik málo zbytků. Pan Zounek však loňského roku nelitoval peněz a sjezdil skoro celou Evropu, koupil co se dalo, takže dnes jeho sbírka jest bezesporně největší ze všech u nás. Výstavu obeslal 59 rostlinami, vesměs velkými exempláři, takže jím vystavený Cereus chilensis patřil k největším rostlinám na Žofíně“.

1923 – 1924 A. V. Frič podniká cestu do Mexika, ze které přiváží zajímavé druhy kaktusů, do té doby neznámé.

18.3.1924 Vznik pobočky pražského spolku v Ostravě, to odporuje tvrzením brněnských kaktusářů, že Praha nepodporuje decentralizované kaktusaření, pobočka v Ostravě však brzy ukončuje činnost.

1924 Vydána kniha A. Záruba: Moje vzpomínky kaktusářské.

1924 Vydána kniha Těšitel: Pěstování kaktusů.

1924 Vydána kniha O. Smrž: Návod k pěstování kaktusů.

20.9.1924 V Brně se koná schůzka zájemců o založení kaktusářského kroužku. Svolavateli jsou Dr. Neuman, O. Sadovský (za Čechy) a V. Wagner (za Němce).

P. T.
Podepsaní zvěděli, že Vaše Blahorodí ve volném čase věnuje se krásnému sportu, pěstění kaktusů a jiných rostlin sukkulentních. Dovoluji si proto Vám oznámiti, že zakládají právě s ostatními brněnskými pěstiteli kaktusů stolovou společnost, případně samostatný spolek, za účelem vzájemné podpory, pobavení i poučení, neméně pak k propagaci našeho estetického sportu v nejširších vrstvách lidových. První porada přátel této myšlenky koná se 20. září 1924 o 7. hod. večer v Orlí ulici č. 21 (restaurace p. Valy). K této poradě jakož i trvalé účasti ve příštím spolkovém útvaru jste uctivě zván!

Tento den je asi považován za den založení spolku v Brně. Jiný doklad nám není znám.

5.10.1924 Mimořádná valná hromada, ze spolku vyloučeni L. Kozelský, F. Petzold; J. Seidl se vzdává funkce předsedy. Předsedou Spolku zvolen V. Korvín. Vyloučení je uváděno i u A.V.Friče (ten byl ale čestným členem).

7.12.1924 Na členské schůzi pražského spolku byl přečten dopis O. Sadovského, kterým se oznamuje založení spolku kaktusářů v Brně pod názvem Astrophytum, předtím ještě dopis z Brna o tvořícím se spolku, jehož svolavateli jsou Dr. Neuman, O. Sadovský a V. Wagner ze dne 18.9.1924. Zápis z této schůze je druhým dokladem o existenci spolku v Brně.

10.12.1924 Na výborové schůzi pražského spolku přečten oficiální dopis o založení Astrophyta, ve kterém se žádá, aby se pražský spolek zřekl přívlastku „v RČS“, jinak že Astrophytum nemůže být jeho odbočkou. Výbor „se usnesl titulu být spolkem prvním v RČS se nezřící za žádných podmínek, neboť účelem spolku tehdy bylo, až tomu změna stanov dovolí, sdružiti všechny pobočné spolky v jediný celek tak, jak jest tomu v okoloních státech“.

nedatováno Vzpomínky O. Sadovského: „jako člen jsem byl volán do Prahy, kde v Restauraci U Bumbrlíčků na Národní třídě se pořádala výroční schůze. Ani mi nenabídli tehdejší výborové židli, abych si sedl, a zle mi domlouvali, že tříštím síly, ohrožuji činnost spolku, která musí být centralizována. Odpověděl jsem, že decentralizaci považuji z propagačního hlediska i hlediska praktického za vhodnější, načež jsem z pražského spolku vystoupil. Praha tehdy dala příkaz svým členům, aby do Brna neprodávali ani kaktusy, ani semena. Chtěla-li Praha s Brnem vést boj, my jej přijali. Spojil jsem se s vyloučenými členy, dostal jsem pro brněnský spolek, který mezitím uspořádal prvou zakládající schůzi v restauraci na Orlí ulici, velký počet rostlin, hlavně překrásné a u nás dosud nevídané mexické rostliny, které přivezl A. V. Frič.“ Vzpomínky O. Sadovského nelze brát doslova. Založili stolovou společnost, či spolek a ještě za tři měsíce vyjednávají, že když se Praha nevzdá přívlastku „v RČS“, nemohou být jeho odbočkou.

konec roku 1924 Od pražského spolku se odděluje skupina Volné Sdružení Kaktusářů pod vedením J. Seidla, později Sdružení kaktusářů s předsedou B. Brettschneiderem. Paralelně v Praze existují dva spolky do konce roku 1938, pak se slučují. V roce 1925 existuje ještě Společnost pěstitelů a milovníků kaktusů a sukulentů v Praze (V. Körber, F. Netušil, F. Petzold, L. Kozelský), ale brzy zaniká.

4.1.1925 Na pozvánce do členské schůze Spolku noticka vypovídající o vzájemných vztazích. „P. T. Členy upozorňujeme, že bývalý předseda p. Seidl zakládá kroužek kaktusářů, směřující k oslabení našeho spolku. Podobné tříštění sil je zjevem nezdravým a proto varujeme členy před vstupováním do tohoto kroužku, poněvadž by se tím cíl spolkem sledovaný oddálil, případně jeho dosažení bylo by znemožněno“.

leden 1925 Začíná vycházet Časopis Spolku pěstitelů kaktusů v RČS, red. J. Perla, střídavě L. Matásek. Druhý ročník je přejmenován na Kaktusářské listy. Paralelně vycházela i Kaktusová příloha časopisu Život v přírodě, která byla oficiálním orgánem Volného sdružení a později i brněnského spolku Astrophytum.

červenec 1925 Nejstarší dochovaný záznam o promítání fotografií kaktusů. Schůze pražského spolku v restauraci U Bumbrlíčků, Národní třída 9, Praha. Zrcadlový projekční aparát laskavě zapůjčil pan továrník L. Kozelský z Kolína.

1926 Začínají vycházet Kaktusářské listy – přežijí s přestávkami do roku 1941, jednotlivá vydání ještě déle. V tomto roce už dochází k formálnímu urovnání sporů pražských a brněnských kaktusářů okolo názvu pražského spolku. Spolky jsou samostatné a tolerují se.

1926 Spolek i Sdružení konají v Praze samostatné výstavy kaktusů. Výstava Sdružení je první výstavou kaktusů v Botanické zahradě v Praze Na Slupi.

1927 Kaktusářské listy jsou spolkovým časopisem Spolku kaktusářů Praha, Sdružení kaktusářů Praha, SPK Astrophytum Brno, KK Hradec Králové a KK České Budějovice. I pražské spolky se tolerují a spolupracují, smířlivá nálada končí koncem roku.

1927 Sbírku od J. Zounka koupili B. Brettschneider, Ing. J. Graulich a Ing. J. Perla.

1928 Pražský Spolek a pražské Sdružení si jdou vlastní cestou.

8.1.1928 Valná hromada pražského Spolku:„rovněž přetřásána byla otázka sloučení našeho spolku se Sdružením – členstvo si však vyhrazuje aby Spolek si zachoval primát a neodvislost“.

1928 Ze Sdružení odchází kontroverzní A. V. Frič.

25.10.1928 A. V. Frič odjíždí do Jižní Ameriky.

6.1.1929 Valná hromada Sdružení Kaktusářů Praha. V zápisu je zmíněn „urážející dopis od p. Friče“.

1929 J. Seidl končí s pěstováním kaktusů, odjíždí dlouhodobě do ciziny, jeho členství ve Sdružení není jasné, také není jasné jeho další členství ve Spolku (při sloučení Sdružení a Spolku 1939), ale členem Spolku byl a setrval až do své smrti. V Kaktusářských listech 5:16, 1929. se s ním loučí J. Perla „kaktusářským“ nekrologem.

29.3.1929 A. V. Frič se vrací ze své poslední (osmé) cesty (Uruguay, Argentina, Bolívie, Peru).

29.5.1929 V Botanické zahradě v Praze byla zahájena „výstava kaktusů s velkou kolekcí vzácných nových sběrů z poslední expedice cestovatele A. V. Friče z vysokých Kordillér v Jižní Americe“.

1929 První výstava kaktusů v Brně.

1929 Vychází kniha O. Smrž: Kaktusy a jiné sukulenty. Tato kniha asi zaujala pro kaktusaření i spisovatele Karla Čapka. O. Smržovi napsal několik dopisů a objednával u něj rostliny.

1929 Začíná vycházet americký časopis Cactus and Succulent Journal.

1930 Předsedou Sdružení kaktusářů Praha již potřetí zvolen J. Perla. B. Brettschneider ze Sdružení odchází a prosazuje se ve Spolku. J. Perla vydává nový časopis Kaktusářský obzor a kritizuje úroveň Kaktusářských listů. Jeho vratká pozice, kdy byl členem Spolku a zároveň předsedou Sdružení se tak stala zřejmě neudržitelnou a J. Perla na konci roku ze Spolku vystoupil.

1930 KK Astrophytum Brno vydává třetí časopis – Kaktusář. Vycházel do roku 1935. Přispíval i C. Backeberg a A. V. Frič..

2.2.1931 Dopis Karla Čapka J. Perlovi.

Milý pane inženýre,
když už jsem si k tomu sedl, napsal jsem hned tři kousky; hodí-li se Vám, nedávejte je najednou, ale tak během ročníku. Krom toho ve svých Povídkách z druhé kapsy mám jednu povídku kaktusářskou, která si tropí špásy z kaktusářů. Kdyby se Vám líbila, můžete si ji také otisknout (s uvedením jména knihy). Děkuji ještě jednou za to, že jste nás provedl svou sbírkou.

Vám oddaný Karel Čapek.

1931 Luxus tří časopisů na necelou tisícovku zájemců nemá dlouhého trvání. Kaktusářský obzor končí. Spolkovým časopisem Sdružení kaktusářů Praha se stává brněnský časopis Kaktusář.

6.6.1931 Karel Čapek zmiňuje neshody pražských spolků v Lidových novinách: „Nevím jaký je ideový rozdíl obou vážených korporací; nezdá se, že by jeden spolek věřil v jiné kaktusy než druhý“. Je to u příležitosti paralelního konání výstav Spolku a Sdružení.

5. – 19.6.1932 V Botanická zahradě v Praze, Na Slupi, se koná výstava kaktusů při příležitosti 10. výročí pražského spolku. Všemi hodnocena jako výjimečná, impozantní, nejnavštívenější, nejlepší. Pro tuto výstavu sestavil L. Kozelský velkou barevnou mozaiku ze semenáčků kaktusů.

20.5. – 15.6. 1933 Mezinárodní sdružení pro studium kaktusů (A. V. Frič, ing. Klusáček, za přispění inspektora BZ Hedrycha) pořádá v Botanické zahradě Na Slupi, výstavu kaktusů – zastoupeny jsou především hybridy kaktusů a euforbií.

červen 1934 A. V. Frič spolu s L. Kozelským pořádají další výstavu kaktusů v Botanické zahraděa Na Slupi.

1934 Kaktusářské listy zastaveny. V té době byl redaktorem O. Smrž.

1934 Časopis Rádce, československý rolník č.1/1934. Článek J. Jandy z Brandýsa nad Labem: Něco o Astrophytech. Zmiňuje rod Echinocactus jehož hvězdou je podrod Astrophytum. „Žádný pěstitel nepovažuje se za kaktusáře, dokud si nezaopatří Astrophytum“. „Dospělé rostliny koupiti nebude asi každému kaktusáři možno, neboť myslím, že málokterý milovník kaktusů jest tak finančně silný“. Stačí si zaopatřit semena, která klíčí skoro na 90%.

1935 – 1936 Jediným časopisem je brněnský Kaktusář.

1937 Kaktusářské listy obnoveny. Po několika špatných létech se hospodářská situace zlepšuje a přibývá zájemců o kaktusaření.

15.11.1937 Umírá Antonín Záruba ve věku 70 let.

1937 V Praze se konala u příležitosti 15 let Spolku Všekaktusářská výstava. Podílelo se Rakousko, Německo, Belgie, Holandsko, Anglie, Monako a Jižní Afrika.

1939 V Praze je už jen jeden spolek, ten starší a přejmenoval se na Spolek pěstitelů kaktusů v ČSR Praha, téhož roku byl ještě přejmenovan na Spolek pěstitelů kaktusů Praha. Nastává nelehká doba okupace.

13.05.1941 Vydán výnos o zastavení vydávání Kaktusářských listů (KL), nová žádost ze 18.09.1941 byla opět zamítnuta (je protektorát).

1942 – 1944 Nedostatek informací během války se snaží korigovat F. Pažout v časopisu Přítel zahrad – časopis Svazu českých zahrádkářů, vedením rubriky Kaktusářská hlídka, přispěl i A. V. Frič.

1944 Obdobně zachraňuje situaci KK Brno vydáním několika Oběžníků–Astrophytum, spolek pěstitelů kaktusů a jiných sukulentů v Brně, vydávání Oběžníků končí v roce 1946. Podobně i KK Praha vydala několik Oběžníků Spolku českých kaktusářů v Praze, končí 1947.

1946 – 1947 Vycházejí Zprávy československé kaktusářské společnosti.

1948 Časopis Kaktusářské listy, podtitul: časopis věnovaný studiu a pěstování sukulentních, stepních a pouštních rostlin, vyšlo 10 čísel, 80 stran.

1948 Vydána I. ročenka Spolku českých kaktusářů v Praze.

1949 Vyšel časopis Kaktusářské listy 1949 (Cactus Journal of Czechoslovakia).

1950 Časopis KL 1950 (Cactus Journal of Czechoslovakia), orgány neuvedeny,120 str., 10 čísel.

1950 Sbírka Z. Fleischera se stala součástí Zahradnictví města Brna. Znárodňování postihlo i sbírky p. Kozdery a J. Bittmana, stejně jako Z. Fleischer však zůstali u svých rostlin jako zaměstnanci, po Fleischerově odchodu do důchodu vede zahradnictví J. Kundelius. Z. Fleischer se může ještě potěšit svými rostlinami jako noční hlídač.

1951 Vychází časopis Kaktusářské listy XVI. A tím končí definitivně, ministerstvo informací ruší vydavatelskou licenci.

1952 Zrušen spolčovací zákon, kaktusáři se mohli organizovat už jen pod jinými organizacemi (ROH, ČOZS, školy, muzea a pod).

únor 1953 Chybějící časopis nahrazen Oběžníkem. Vydával závodní klub při Závodní radě biologické fakulty v Praze. Podíleli se i Brno a Ostrava, Oběžníky končí v r. 1955 a jsou nahraženy Věstníky. V únoru 1953 se oznamuje, že opatřením ÚNV Praha z 22.8.1952 byl Spolek českých kaktusářů vyzván k začlenění do některé celostátní organizace. Výbor spolku, zmocněn členstvem, se usnesl do začlenění pod ZK ROH při Závodní radě biologické fakulty v Praze ve formě zájmového Kroužku kaktusářů. Tím de facto končí 16.1.1953 Spolek pěstitelů kaktusů v RČS v Praze založený v r.1922. To nám však nebrání v tom, abychom naše spolky považovali za kontinuální. Na příkladě pražského spolku, díky jejich pečlivé dokumentaci, jen poukazujeme, že těmito problémy prošly v podstatě všechny kaktusářské spolky. Nemožnost samostatné existence často vedla ke změnám zřizovatelů, ne jen z politických, ale i ekonomických důvodů (výhodné poskytování schůzovních místností, prostorů pro výstavy, umožnění vydávání tiskovin, půčování autobusu na zájezdy a pod.).

1953 Zde někde začíná doba, kdy už nemusíme spoléhat jen na archivy. Můžeme doplnit z vlastních pamětí. Patříme k těm, kteří se mohou pochlubit osobní známostí s legendami, jako byli: L. Kozelský, K. Karmazín, p. Kozdera, J. Jelínek, K. Papoušek, A. Janoušek, Z. Fleischer, B. Schütz, F. Pažout, J. Boubela, J. Valníček, Lowová, M. Karpaš, J. Vojta, F. Venclů, J. Fidrmuc, R. Šubík, J. Šuba, A. Hlinecký, K. Rajtmajer, V. Jirák, B. Hladký, M. Voldan, B. Rektořík, V. Habermann, J. Horyna, J. Košat, K. Dont. Poznámky, alespoň k těm méně známým.

L. Kozelský z Kolína. Známá kapacita a propagátor kaktusářství, ve stáří již dost nepřístupný. Zazvonili jsme, a když vyšel, prohlásil „pan Kozelský není doma“. „Ale pane Kozelský my jsme Červinkové z Čelákovic, my sem jezdíme pravidelně“. „tak pojďte dál“. Nakonec jsme od něho získali jím velmi uznáváné druhy Brittonia davisii (Hamatocactus hamatacanthus) a Cephalocereus senilis, ze kterých vytvořil slavnou mozaiku jako dominantu výstavy v r. 1932.

K. Karmazín Radouš (u Hořovic). Na tehdejší poměry velká sbírka, mimo kaktusů mnoho do té doby neznámých rostlin z Madagaskaru. Rostliny získával přes nějakého Millota z Francie, říkával: „mladej kluk, ale moc dobrej“. Ke stáru sbírka trpěla, každý rok něco pomrzlo. Říkal: „návštěvy sem už nepouštím, já už nevidím a furt se něco ztrácí. Kluci adoptujte mě do Čelákovic, nápadů a peněz mám dost, vybudujeme veliký a moderní skleníkový komplex“. Osud sbírky nám není znám, asi byl smutný.

P. Kozdera zahradník v Polních Voděradech u Kolína. Výborný zahradník, pěkná sbírka kaktusů. Říkal, „ke mně chodili pro rozumy Frič i Kozelský. Kluci kaktusy sbírejte, ale jestli se chcece „vopeřit“ dělejte asparagus nebo šnytlík“. Taky se zmínil, „když pak pana továrníka Kozelského zavřeli, tak jsem se mu o sbírku staral. On to byl spíš továrníček, měl dílnu na výrobu bombonů“. Pan Kozdera investoval do literatury. Byli jsme v sedmém nebi, když jsme u něho mohli nahlížet například do kompletního Backebergova díla Die Cactaceae.

V. Jirák předseda asi dnes již zaniklého KK Čáslav. Měl kvalitní sbírku Ariocarpusů. V šedesátých letech KK Čelákovice, KK Písek a KK Čáslav zorganizovaly nesčetně společných akcí (účastnili se i členové dalších kroužků z okolí jmenovaných). Byly to akce předcházející a připomínající současnou Dračí Sluj. V té době se zakládají sekce: Gymnofilové, Notofilové, Zelení Mammillariofilové, Háčkatí Mammilariofilové, Parodiofilové atd. Tak jsme společně založili sekci Pivofil. Předseda Z. Červinka, jednatel MUDr. V. Dvořák Písek. Měli jsme i členské legitimace, jak bylo v té době zvykem.

B. Rektořík Milovice, pak Dřísy, sbírka existuje, pokračují syn i vnuk. B. Rektořík se specializoval na rod Lobivia. Byl i zkušeným entomologem. Šokoval nás na společném zájezdu, našel na chodníku malé hovínko. Nás mladé nahnal na strom, „musíte tak dlouho třást, až spadne housenka vzácného …...?“ A spala, myslím nějaký Lyšaj. Milý a svérázný pán, někdy jsme mu museli vyplet několik záhonů, než nás pustil do skleníku, někdy sdělil: „Báby mě naštvali, otevřel jsem si rybízák a návštěvy nepřijímám“.

Doc. MUDr. Vlastimil Habermann Csc., dále bude zmíněn B. Schützem jako komunista prosazený zastupovat SČK v ČZS. Seznámili jsme se před jeho cestou do Ameriky, kde pracoval ve skupině studující možnosti života v kosmu. Jinak učitel na Lékařské fakultě v Plzni. S Schützovým názorem, že o kaktusářství neměl zájem nelze souhlasit, možná to bylo míněno, že neměl zájem zastupovat kaktusáře v ČZS. V KK Čelákovice měl několik úžasných přednášek a víme, že ochotně přednášel i jinde. Je nutno si uvědomit, že byl asi prvním Čechem pobývajícím v Americe delší čas a mohl navštívit i prostory „běžným smrtelníkům“ nedostupné. Někdy na snímku kaktusu vykukovaly na obzoru rakety. Besedovali jsme s ním i soukromě. Před cestou do Ameriky absolvoval intenzivní kurzy jazyků v nedaleké Houštce u Staré Boleslavi, a tak večer přijel na kafe, aby zase „slyšel rodný jazyk“. Říkal: „Tam si nemůžeš říct česky ani o sklenici vody“. Tak jsme se dozvěděli, že dělal „pod lékařským dohledem“ pokusy s alkaloidy v kaktusech a potvrdil že „nic zajímavého v nich nebylo, jediným efektem byl průjem a zvracení“. Navštívili jsme i jeho nevelkou, ale kvalitní sbírku. V. Habermann, studenty nazývaný „Vlastimil Krvavý“, jezdil do Ameriky v době, kdy se ještě kaktusy na letišti nezabavovaly. Specializoval se na Lophophory. Je autorem popisu L. fricii a rekombinoval L. jourdaniana z rodu Anhalonium. Takže, ač komunistu, navrhli jsme ho na „Zlatého Alberta“ a přidala se i jeho domovská organizace v Plzni.

14.1.1954 Založen KK Ostrava. Zakládající členové: L. Baron, Huvar, H. Janota, Lípa, Minol, V. Plešinger, V. Šteif, Vodička, E. Zavadil.

11. – 12.9.1954 I. celostátní sjezd kaktusářů v Brně. Účastníci z Prahy, Ostravy, Kolína, Pardubic, Olomouce, Brna i ze Slovenska. Významní účastníci R. Šubík, ing. F. Pažout (Praha), J. Vojta (Pardubice), E. Zavadil (Ostrava), L. Kozelský (Kolín).

leden 1955 KK Ostrava má 41 členů.

leden 1955 Založen KK v Odrách při ZK Optimit v Odrách .

1955 V obchodě Zahraniční literatury k dostání kniha v němčině Ch. Grunert: Zimmerblumen Deutscher Baurnverlage. O kaktusech a sukulentech je pojednáno na 50 stranách. Dále je zde nabídka 3 dílů Jacobsen: Handbuch der Sukulenten Pflanzen.

26.1.1955 Založen KK Liberec.

6.3.1955 Založen KK Olomouc.

13.3.1955 Založen KK v Hranicích.

1955 Existuje 9 oficiálních kaktusářských kroužků. Praha, Brno, Ostrava, Liberec, Olomouc, Hradec Králové, České Budějovice, Odry, Hranice?

22.– 23.10.1955 I. celostátní sjezd kaktusářů Praha. 79 účastníků. Praha brněnský sjezd dlouho zpochybňovala, až později Brnu prvenství přiznala a uznala svůj sjezd za II. a číslování sjezdů posouvá. To, ale nemohli tušit tehdejší pořadatelé následujících sjezdů. Proto je lépe připustit dva I.sjezdy než tápat v dvojím číslování.

1955 Vzniká Koordinační výbor kaktusářských kroužků a vydává Věstníky, organizují KK Praha, Brno, Ostrava, Odry, Liberec, Olomouc, Hranice, Kutná Hora, další postupně přibývaly, takže od roku 1956 šlo o „Věstník všech kaktusářských kroužků v ČSR“, tyto cyklostilované listy byly jediným celostátním zdrojem informací do r.1965.

25.– 26.8.1956 II. celostátní sjezd kaktusářů v Brně, účast 150 osob.

1956 E. Zavadil Ostrava vydal Celostátní seznam kaktusářů.

1956 Vydán slovník Pilous: Botanický slovníček latinsko-český, zvláště pro obor kaktusářský.

8.12.1956 V Praze se sešel celostátní Koordinační výbor, jednatelem zvolen E. Zavadil.

20.– 22.7.1957 III. celostátní sjezd kaktusářů v Liberci.

26.2.1957 Umřel Jan Šuba z Týnečku u Olomouce ve věku 74 let.

leden 1958 Založen KK Františkovy Lázně.

únor 1958 V Zahraniční knize v prodeji 1. díl Backeberg: Die Cactaceae. Do roku 1962 vyšlo celkem 6 dílů.

23.2.1958 Založen KK Teplice v Čechách.

1958 Vyšla kniha Haage, Sadovský: Kakteensterne, německy.

21.– 22.6.1958 IV. celostátní sjezd kaktusářů v Ostravě, součástí byla i výstava, kterou otevřel L. Kozelský.

3.12.1958 Založen KK Roudnice nad Labem.

20.8.1958 Založen KK Gottwaldov (nyní Zlín).

1959 Založen KK Čelákovice. Zakládající členové: Z. Červinka, H. Volkmer, L. Červinka, L. Doksanský, ing. Plašil, F. Veselý, L. Záklasník.

13.6.– 31.7.1959 Výstava kaktusů v Botanické zahradě v Praze, Na Slupi. Pořádala BZ.

1960 Vyšla kniha Pažout, Valníček, Šubík: Kaktusy, černobílé fotografie. Do roku 1963 vyšla další dvě vydání.

1960 Založen KK Most.

1960 Založen KK Orlová.

1960 Založen KK Šumperk.

27. – 28.8.1960 V. celostátní sjezd kaktusářů v Olomouci.

1.1.1961 Založen KK Šluknov. Předseda J. Krůta, pěkná sbírka. Sbírku ještě zdokonalil po přestěhování do Čečelic (u Neratovic), tam už skleníky zabíraly celou parcelu. Po jeho smrti se o sbírku starala jeho žena Vlasta. Později sbírku koupil J. Stupecký z Mochova. „Jižní Ameriku“ rozprodal a nakonec v roce 2010 nechal vše zmrznout, včerně sbírky své.

1961 Založen KK Břeclav.

1961 Založen KK Tábor.

28.9.1961 Založen KK Sokolov.

prosinec 1961 Založen KK Ústí nad Labem.

4.8.1961 Založen KK Michalovce, SR.

1961 V obchodě k dostání německá kniha Haage: Das praktische Kakteenbuch.

1961 Existuje 22 kaktusářských organizací.

11.1.1962 Založen KK v Ostravě–Porubě (druhý kroužek v Ostravě).

1962 Založen KK v Hradci nad Moravicí.

1962 Založen KK Žacléř.

1962 Založen KK Opava.

1962 Ve Věstníku zmíněn KK Kysucké Nové Mesto SR.

20. – 22.7.1962 VI. celostátní sjezd kaktusářů v Praze na Slovanském (Střeleckém ?) ostrově. Přítomna rakouská a polská delegace, jeden host z NDR. V tomto roce existuje 30 spolků.

18.10.1962 Založen KK Chomutov.

6.12.1962 Založen KK A. V. Friče Nový Bydžov.

1963 Založen KK Rokycany.

1963 Založen KK Bruntál.

1963 Založen KK Sezimovo Ústí.

1963 Založen KK Moravská Třebová.

1963 Založen KK Vrchlabí (Kablo).

1963 Založen KK Vrchlabí (Tesla).

1963 Založen KK Slaný.

1963 Ve Věstníku zmíněny KK Bratislava, Česká Lípa, Děčín, Hradec u Opavy, Mimoň, Opočno, Ostrov nad Ohří.

7. – 8.9.1963 I. odborná konference specialistů na rod Gymnocalycium v Brně. Přednáší: V. Cichra, Z. Fleischer, F. Pažout, B. Schütz, J. Valníček.

23.3.1964 Založen KK Jihlava.

1964 Založen KK Děčín.

1964 Založen KK Hodonín.

1964 Založen KK Havířov.

1964 Založen KK Třemešná ve Slezku.

1964 KK Ostrava vydává Seznam pěstitelů kaktusů a sukulentních rostlin a KK v ČSSR.

25. – 26.7.1964 VII. celostátní sjezd kaktusářů v Brně. Významný host W. Rausch z Vídně. 340 účastníků z 25 kroužků.

1965 Vzniká časopis Kaktusy, a ač je avizován jako neperiodický vycházel pravidelně a po různých obměnách existuje dodnes. Zasloužil se o něj Koordinační výbor kaktusářů a Botanická zahrada Liberec.

28.1.1965 Založen KK Čáslav.

leden 1965 Založen KK Jičín.

7.2.1965 Založen KK Ústí nad Orlicí.

16.2.1965 Založen KK Hradec Králové.

únor 1965 Založen KK Rychnov nad Kněžnou.

19.3.1965 Založen KK Kralupy nad Vltavou.

23.5.1965 Založen KK Frailea Kroměříž.

3.6.1965 Založen KK Plzeň.

1965 Založen KK Doksy.

1965 Založen KK Košice SR.

1965 Založen KK Kadaň.

1965 Založen KK Přelouč.

1965 Založen KK Uherský Brod.

1965 Založen KK Karlovy Vary.

4.12.1965 Založen KK Milevsko.

prosinec 1965 Založen KK Dubňany (okr. Hodonín).

24.12.1965 Zemřel L. Kozelský ve věku 89 let.

1966 Vyšla kniha Backeberg: Das Kakteenlexikon, německy.

1966 Založen KK Litoměřice.

1966 Založen KK Louny.

1966 Založen KK Žatec.

1966 Založen KK Mariánské Lázně.

1966 Založen KK Zdice.

říjen 1966 Založen KK Přerov.

1966 V této době dochází ke shodě v pražském původním, v pražském opraveném a celostátním číslování sjezdů. Osmý se nekonal, ale může vzniknout zpětným přečíslováním.

10.7.1966 Založen KK Písek.

22. – 24.7.1966 IX. celostátní sjezd kaktusářů v Liberci. V rámci sjezdu proběhlo jednání Koordinačního výboru.

1967 Uvolněná politická situace způsobila přehodnocení spolčovacího zákona. Nastala do té doby nepředstavitelná situace – možnost založení kaktusářské organizace. Mezi Prahou a Brnem nedošlo k dohodě o založení jednotné organizace, a tak později vzniká Svaz českých kaktusářů (SČK) se sídlem v Brně. V Praze pokračuje Klub kaktusářů Praha (KKP). Obě organizace spolupracovaly a nakonec KKP od 1.1.1971 do SČK vstupuje jako ZO SČK.

31.3.1967 Založen KK České Budějovice.

1.9.1967 Založen KK Broumov.

23.11.1967 Založen KK Vyškov.

1967 Založen KK Bechyně.

14.1.1968 Založen KK Frenštát pod Radhoštěm.

27.1.1968 Založen KK Pardubice.

1968 Založen KK Kout na Šumavě (okr. Domažlice).

1968 MV povoluje Svaz českých kaktusářů (SČK), bohužel postupující normalizace mu nedává naději na dlouhý život, končí v roce 1977.

1968 Ostravská organizace připravuje velkolepý sjezd.

8. – 9.6.1968 X. celostátní sjezd kaktusářů Ostrava, 800 účastníků, z toho 80 zahraničních, přednáší legendární p. W. Andreae z Německa, pořadatelé mu lichotili, že nejhezčí druh v rodě nese vždy jeho jméno, ve skutečnosti je těch druhů asi devět. V této době existuje 74 spolků.

listopad 1968 Založen KK Karviná.

8.1.1969 Založen KK Volyně.

10.1.1969 Založen KK Jablonec nad Nisou.

8.2.1969 Ustavující sjezd SČK v Brně. Předseda Dr. B. Schütz.

21.5.1969 Založen KK Opuntia Český Těšín.

19.11.1969 Založen KK Velvary.

1969 Založen KK Kostelec nad Orlicí.

1969 Vyšla kniha Fleischer, Schütz: Pěstování kaktusů, do roku 1978 následovala ještě dvě upravená vydání.

1969 Vyšla kniha Šubík, Kaplická: Kaktusy (Kaplická autorka obrázků). Vyšla i německy a holandsky.

1969 Koncem roku vychází v Ostravě Jubilejní sborník prací o kaktusech.

1969 Vychází další vydání Ostrava: Adresář kaktusářů v ČSSR.

9.1.1970 Zemřel V. Vojta ve věku 61 let.

29. – 30.8.1970 XI. celostátní sjezd kaktusářů v Gottwaldově (nyní Zlín).

22.9.1970 Založen KK Kolín.

1970 Založen KK Česká Lípa.

1970 Založen KK Jindřichův Hradec.

18.6.1970 Založen KK Rumburk.

17.10.1970 Založen KK Znojmo.

12.12.1970 Založen KK Králíky (okr. Ústí nad Orlicí).

20.2.1971 Založen KK Všetaty.

1971 Založen KK Trnava SR.

6.3.1971 Konání sjezdu delegátů SČK v Jihlavě.

březen 1971 Vzniká ostravský Ostník, časopis KK Ostrava, lze ho získat jen členstvím v ostravském klubu. Zájem o Ostník zvyšuje KK Ostrava členství na 300 členů, u zrodu stáli Dr. Plesník, Svoboda a Bahounek, pak J. Chvastek a dále dodnes L. Král.

27.10.1971 Založen KK Chrudim.

30.11.1971 Založen KK Kladno.

3.12.1971 Založen KK Vlašim.

27.12.1971 Založen KK Mladá Boleslav.

13.1.1972 Založen KK Vsetín.

27.2.1972 Založen KK Svitavy.

26.4.1972 Založen KK Frýdek–Místek.

8.11.1972 Založen KK Cheb.

1972 Vyšla kniha A. Urbán: Čarovné trne, slovensky.

1972 Vyšla kniha Jelínek: O kaktusech.

1972 Založen KK Vrchlabí.

1972 Založen KK Zvolen SR.

4.6.1972 XII. celostátní sjezd kaktusářů v Praze – zasedání Praha Lucerna, 1200 účastníků, 13 zahraničních delegací. Byl posledním sjezdem, ale také největším. Kdo tam byl, zúčastnil se největšího setkání kaktusářů na světě. Při příležitosti sjezdu byl vydán Jubilejní sborník 1922–1972, Praha. Rekord v počtu účastníků na kaktusářslé akci byl překonán až v září 2005, Pavel Pavlíček uvádí 1400 účastníků na Zavírání sezony v Chrudimi.

10.6. – 25.6.1972 Uspořádala BZ Praha spolu s pražským spolkem společnou výstavu. Od roku 1984 se tyto výstavy stávají každoroční tradicí.

24.3.1973 Sjezd delegátů SČK v Praze.

21.6.1973 Založen KK Prostějov.

1974 Brněnský spolek se ještě pokouší organizovat XIII. celostátní sjezd kaktusářů, ale nedostává už k tomu povolení.

7.12.1974 Založen KK Tachov.

16.12.1974 Založen KK Klatovy.

1975 Vyšly tři díly knihy Rausch: Lobivia, německy.

10.9.1975 Založen KK Příbram.

21.10.1975 Zemřel Ing. F. Pažout ve věku 66 let.

5.6.1976 Zájezd ostravských kaktusářů na II. Mezinárodní výstavu kaktusů v Katovicích v Polsku, na které vystavovalo i několik pěstitelů z Ostravy a Prahy.

9.2.1977 Jednání na MV – prověření činnosti a opodstatněnosti organizací vzniklých v letech 1968 a 1969. Přítomni Dr. Schütz SČK, ing. Fricová MZaV, Dr. Maier MV. Konstatováno, že ani pro jedno z ministerstev není další činnost SČK žádoucí. Bylo doporučeno vstoupit pod ČOZS, člena NF. Dále bylo doporučeno odložit připravený sjezd do doby včlenění. S kaktusářskými sjezdy se však končí. O tomto jednání se dovídáme až z doby „otvírání archívů“. Konání sjezdů už je vyhrazeno jen vyvoleným, členům NF.

31.12.1977 Končí SČK.

1.2.1978 Založen KK Piešťany SR.

duben 1978 V časopisu Kaktusy 2/78 je členstvo informováno.

Na doporučení ÚV NF a rozhodnutí ÚV ČOZS je SČK včleněn od 1.1.1978 do ČOZS. Pod vedením člena ÚV ČOZS s. Širůčka byla ustavena šestičlenná komise, zbylých 5 členů si jmenuje ÚV SČK. Časopis Kaktusy zůstává vnitrosvazovým časopisem. Vydavatelství se ujala ZO ČOZS KK Astrophytum Brno. V časopisu Zahrádkář přivítal kaktusáře pod společnou střechu člen předsednictva ÚV ČOZS RNDr. Peleška. My v časopisu děkujeme ČOZS za milé přivítání do dnes už i naší organizace. Podle vzpomínek B. Schütze „Můj život s kaktusy“ „komunista postavený do čela šestičlenné komise neměl o kaktusářství valný zájem. Ten se hlavně orientoval na Doc. Habermanna, zřejmě proto, že to byl rovněž člen strany. Po roce byla komise zlikvidována, kaktusáři měli mít zastoupení v jakési komisi pro specializované kluby a do této komise byl povolán Dr. Habermann“.

12.5.1978 Na Zemědělské fakultě v Brně se konala přednáška p. Hernando Sancheze–Mejorady z Národní univerzity Mexika.

7.9.1978 Setkání notofilů v Ostravě.

1978 Vychází zpravodaj Aztekia, končí v r. 1992.

18.4.1979 Ve věku 83 let umírá Ing. J. Perla, redaktor časopisu a předseda Sdružení kaktusářů Praha.

1980 Na Slovensku je vydáván časopis Kaktusy – Sukulenty, v r. 1991 je nahrazen časopisem Cactaceae Etc.

1980 Pod hlavičkou klubu kaktusářů v Chrudimi byla založena maloobchodní zásilková prodejna Chrudimský kaktusář, která funguje do současnosti.

13.9.1980 Setkání gymnofilů v Ostravě (zahraniční přednášející F. Boszing).

30.1.1981 Umírá K. Karmazín ve věku 95 let.

1981 Založen KK Saguaro Nové Zámky SR.

19. – 20.6.1982 V Praze se konal odborný seminář ku příležitosti 60 let SPKS.

1984 Vydán ostravský Jubilejní sborník 1954–1984, zasloužil se o něj především J. Chvastek a L. Král.

24.5.1984 Přednáška specialisty na rod Echinocereus Udo Raudonata z NDR v KK Čelákovice.

1985 Založen KK Spišská Nová Ves SR.

28.9.1985 Přednáška Geerta Eerkense ze Surinamu v KK Čelákovice.

9. – 10.11.1985 Konání I. celostátního semináře zaměřeného na problematiku rodu Tillandsia, který pořádali KK Ostrava (J. Chvastek) a podnik Květena v Opavě (Prášek).

1986 Chrudimská organizace, pod vedením P. Pavlíčka, vydává Atlas kaktusů 1986. Asi 50 jednotlivých listů, vychází stále.

14.6.1986 B. Hladký svolává do Dobřínska u Moravského Krumlova symposium resp. setkání pěstitelů gymokalycií (230 účastníků).

Ze vzpomínek J. Gratiase: Pro zájemce o jiné sukulenty bylo příjemně šokující vystoupení př. R. Šubíka, který promítl 200 velkých diapozitivů většinou ve sbírkách tenkrát zcela neznámých druhů sukulentů z různých čeledí. Jen tak mimochodem – v roce 1986 byste zkušené pěstitele pachypodií v ČR snadno spočítali na prstech, dnes je např. Pachypodium lamerei běžně prodávané v supermarketech nebo v obchodech s květinami. Pro zájemce o nekaktusové sukulenty však byl nejdůležitější akt založení specializované zájmové sekce, které tenkrát mnoho kaktusářů s opovržením přezdívalo „sekce zelinářů“. Samotný nápad založit tuto sekci nebyl nijak nový. Již v roce 1968 se o to marně pokoušeli p. K. Karmazín, Q. Kuchařík a jiní. Čekalo se tedy dalších 18 let, než tato myšlenka oživla mezi členy KK Rokycany, jehož výbor v Dobřínsku slíbil, že bude život sekce organizovat. Na zakládací listině sekce se před 20 lety sešlo více jak 50 podpisů a já jsem dodnes tak trochu hrdý na to, že mezi prvními pěti byl i můj podpis.

Proč tenkrát podobné sekce vznikaly? Do roku 1990 neexistovaly možnosti, jaké nabízí tzv. spolčovací zákon, na jehož základě existuje i SPS. Vše podléhalo vrchnímu dozoru všemocné KSČ a ani čs. kaktusáři (tehdy co do počtu již dlouho uznávaná světová velmoc) nemohli existovat jako samostatná organizace, neboť v letech 1978 – 1990 museli vynuceně pobývat „pod střechou“ Českého ovocnářského a zahrádkářského svazu. Zájmové sekce byly vládou jedné strany více či méně tolerovány (na papíře stejně musely být v rodině zahrádkářů) a tak jejich vznik a následná činnost umožňovala i sdružování při sympoziích, sjezdech či výstavách. To jsou věci, na které my starší vzpomínáme již s nostalgií a mladší ročníky to už jen stěží mohou pochopit.

25.6.1986 Ve věku 79 let umírá Emil Zavadil, zakládající člen ostravského KK.

28.7.1987 V KK Čelákovice se konala přednáška Stevena Bracka s chotí Lindou - USA.

16.4.1989 V KK Čelákovice se konala přednáška Ludvíka Berchta - Holandsko.

2.9.1989 Ustavující schůze Sekce pěstitelů sukulentů (SPS) Brno.

Ze vzpomínek J. Gratiase: Přáteli z Rokycan byla svolána do Brna ustavující schůze sekce, které se tehdy zúčastnilo 72 řádně evidovaných členů SPS. Tam jsem byl zvolen předsedou, když mi pár týdnů předtím rokycanští řekli: „Hele Gratiasi, ty do toho všeho nejvíc mluvíš, ty jsi ochoten něco dělat, tak se proti této funkci neodvažuj protestovat!“

Za pár týdnů přišel 17. listopad 1989 a hned v prosinci začali čeští a slovenští kaktusáři usilovně jednat o samostatné organizaci. Dlouho se vyjednávalo, dlouho se např. hledal její název, až zvítězil můj návrh na SČSPKS (Společnost českých a slovenských pěstitelů kaktusů a sukulentů).

24.10.1989 Založen KK Handlová, SR.

prosinec 1989 Několik jednání kaktusářů v pražské kavárně Arco. Zde se také kuly porevoluční pikle. Po zápisech marně pátráme, možná se nic nezapsalo. Jistě tam byli Z. Červinka, J. Říha a M. Voldan.

25.11.1989 Schůze Výboru sekce přátel kaktusářské literatury ve Frýdku–Místku (salonek kulturního domu). Vzpomíná J. Gratias: Bylo to u příležitosti Pavlíčkem řádně svolané schůze Výboru sekce přátel kaktusářské literatury. Tam jsme komisionálně vybírali diapozitivy pro další pokračování ATLASU KAKTUSŮ. Byla to reprezentativní sešlost (zápis vlastní Pavlíček), ale určitě tam dále byli: J. Chvastek, J. Říha, J. Klikar, V. Dvořák, J. Gratias, V. Šedivý, S. Stuchlík, L. Král a jiní, jména by se musela dále dohledat. Před a hlavně dlouho po jednání komise o dia se diskutovalo o událostech 17. 11. v Praze a už tehdy především J. Říha a J. Chvastek věštili brzké změny i v kaktusářské organizaci.

2.12.1989 Další doložená porevoluční vlaštovka. Jednání rozšířené redakční rady (RR) časopisu Kaktusy v Praze. Účastníci: I. Běťák - Praha, V. Habermann - Plzeň, V. John - Liberec, B. Mazel - Praha, J. Moučka - Brno, J. Odehnal - Brno, P. Pavlíček - Chrudim, J. Říha - Praha, S. Stuchlík - Brno, V. Šedivý - Praha, M. Veverka - Praha, M. Voldan - Praha.

Byla vyslovena nespokojenost se začleněním kaktusářů pod ČOZS a ZO bylo doporučeno posečkat s odesíláním příspěvků na konto ČOZS s tím, že budoucnost kaktusaření se bude řešit, až vyjde nový zákon o spolčování.

12.1.1990 Aktiv zástupců specializovaných organizací pod ČOZS (alpinkáři, citrusáři atd.)

Sekretariát Jilská Praha, ČOZS se přejmenoval na ČZS, i zde se asi už projevily „sametové změny“. Nebyly velké jak z jednání vyplynulo.

Za katusáře se zúčastnili Z. Červinka - Čelákovice, J. Chvastek - Ostrava, V. John za časopis Kaktusy, J. Moučka - Brno, P. Pavlíček - Chrudim, M. Voldan, A. Krejčík - Praha.

Jednání zahajuje zástupce ČZS slovy jako: ...plně se stavíme za V. Havla a vládu národního porozumění, podporujeme rozvoj demokracie, zajistíme odchod zkompromitovaných funkcionářů, uznáváme zrušení vedoucí úlohy KSČ, rozhodující činností bude práce ZO, uvědomujeme si své nedostatky a budeme je řešit ustavenou nezávislou skupinou, prohloubíme demokracii pomocí OV, práce s mládeží, ochrana přírody atd. Škoda papíru. Diskuse nepřinesla nic podstatného.

17.2.1990 Kulatý stůl Brno, zahájení J. Moučka, M. Veverka. Zvoleni moderátoři Z. Červinka - Čechy, M. Marčák - Morava. Přítomno: 36 delegátů z Čech (22 mandátů), 29 delegátů z Moravy (16 mandátů) a 1 delegát ze Slovenska (1 mandát). Aby nemohly velké organizace ovládnout celostátní dění, byl zaveden princip: jedna ZO - jeden mandát. Zvolena návrhová komise: M. Veverka - Praha, J. Odehnal - Brno, J. Gratias - Čechy, P. Rozsak - Morava, A. Balogh - Slovensko.

Diskuse: J. Říha navrhuje volné společenství kaktusářů celé republiky, každá ZO bude hospodařit samostatně a nebude odvádět část příspěvků, bude vytvořeno koordinační centrum, nejvyšším orgánem bude valná hromada. J. Moučka navrhuje odtržení od ČZS, rehabilitaci SČK, odvádění části příspěvků, vytvoření celostátní organizace řešit až v druhé fázi, až se naváže spolupráce se Slovenskem. Přečten dopis ÚV ČZS o připravovaném zlepšování podmínek pro specializované organizace.

Usneseno: zachovat jednotnou organizaci, odstranit rivalitu mezi kluby.

Diskuse: kritické připomínky ke stanovám SČK a k práci RR.

A. Balogh vyslovil předpoklad, že si Slovensko vytvoří vlastní organizaci i vlastní časopis. (Ten však již existoval). Rozdán návrh stanov SČK Brno.

Hlasováno o návrzích: brněnský - obnovit SČK (13 hlasů), pražský - vyčkat až bude spolčovací zákon (15 hlasů), nehlasovali 4, odešlo 7 delegátů.

Zvolen osmnáctičlenný přípravný výbor (PV) podle klíče 3 Praha (I. Běťák, M. Veverka, J. Říha), 3 Brno (J. Odehnal, I. Blažíček, M. Marčák), 5 Čechy (P. Pavlíček, J. Horyna, V. Dvořák, Z. Červinka, J. Gratias), 4 Morava (I. Mitl, J. Chvastek, B. Vepřek, P. Rozsak), 3 Slovensko (budou jmenováni dodatečně). Ustavena právní komise M. Veverka, Bokotej, 1 místo reservováno pro Brno.

28.2.1990 Brno si zaregistrovalo na MV organizaci SČK se sídlem v Brně.

17.3.1990 Zasedání PV Praha.

Jednání řídil Z. Červinka, bylo konstatováno, že 17.2.1990 byl v Brně zvolen osmnáctičlenný PV opírající se o mandát 36 organizací. M. Veverka vysvětlil současnou právní situaci: neexistuje-li zákon o spolčování, nelze zatím vytvořit novou organizaci, zákon má být koncem března. M. Marčák - Brno namítl, že není třeba čekat a informoval, že Brno si již zaregistrovalo na MV bývalý SČK a KK Brno osloví organizace, vyzve je ke vstupu a připraví valnou hromadu. V další diskusi byl brněnský zástupce kritizován a odsuzován. Diskuse vedená mimo mikrofon je nepublikovatelná, rovněž dopisy, které pak PV docházely. M. Veverka vysvětloval vzniklou situaci a navrhoval, jak postupovat dále. Byl navržen předběžný název připravované organizace: Společnost pro kaktusy a sukulenty (SPKS).

PV si zvolil funkcionáře: Z. Červinka - předseda, I. Běťák - tajemník, J. Gratias - zapisovatel.

Na tomto místě si dovolím osobní poznámku, kdyby se těchto jednání nezúčastnil JUDr. M. Veverka, nikdy by nevznikla tak nadčasově připravená organizace kaktusářů. Všimněte si, že zůstala „federální“, vyřešily se vztahy Brno–Praha i Čechy–Morava–Slovensko. Stanovy platí dodnes. JUDr. M. Veverka si pozdější udělení „Zlatého Alberta“ už jen za tuto práci plně zasloužil, v této době byl jistě jediným nenahraditelným účastníkem jednání. Bez všech dalších, kteří budou prohlašovat, že založili SČSPKS, by se to jistě obešlo. Jsme hrdi na to, že návrh na toto vyznamenání vzešel z KK Čelákovice, Praha a další ho podpořili.

17.3.1990 Dopis PV na ÚV ČZS. Dozvěděli jsme se, že KK Brno bez našeho vědomí zaregistrovalo na MV SČK. Je to separátní krok se kterým se neztotožňujeme. Vyčkáme na nový spolčovací zákon a nové stanovy ČZS.

Nedatováno Infomační věstník KK Brno, vysvětlují svůj postup, naopak napadají Prahu z pragocentrismu. Středočeské kroužky se údajně scházejí a jednají a Brno nezvou. Jednání 17.2.1990 v Brně pak bylo zaměřeno na kritiku bývalého SČK. Brno předkládá nové stanovy SČK a do měsíce očekává vyjádření ZO.

24.3.1990 Zápis z jednání slovenských ZO ve Vrútkách:

Informace z jednání 17.2., 17.3., informace o registraci SČK. Závěr jednání: Nepovažujeme za možné vytvořit československou organizaci vylepšováním stanov SČK, vyčkáme na nové stanovy ČZS a nový spolčovací zákon. Celostání organizaci navrhujeme jako volné sdružení nezávislých ZO, zvolení funkcionáři Slovenska A. Balogh, J. Labanc, R. Staník.

31.3.1990 Třetí jednání PV v Pařížské ul. Praha (v průběhu a po skončení pražského symposia). PV dopněn o navržené Slováky J. Labance a R. Staníka na dohodnutých 18 členů. Z. Červinka, M. Veverka rekapitullace situace. A. Balogh informace ze Slovenska, I. Milt informace o připravované valné hromadě, J. Odehnal informace z Brna a další návrhy, J. Horyna nezbytnost kompromisů a způsob jak k nim dojít, B. Vepřek nutnost zakotvení kolektivního členství do stanov. Dohodnuto: PV připraví návrhy variantních řešení, PV se sejde s KK Astrophytum Brno, svolává se valná hromada na 6.10.1990 do Olomouce, budou vypracovány a rozeslány vzorové stanovy na založení ZO, věstník SPKS Praha bude využíván k informacím pro ZO, výbor se znovu sejde 12.5.1990.

20.4.1990 Smírčí jednání PV a KK Brno.

PV: Z. Červinka, A. Balogh, M. Veverka, J. Horyna, P. Rozsak.

Brno: J. Harašta, J. Odehnal, I. Blažíček, J. Moučka, M. Marčák, P. Schön.

Usnesení: Bereme na vědomí brněnskou registraci SČK na MV. Jediným reprezentantem celostátního kaktusářského hnutí je PV zvolený 17.2.1990 v Brně. Cílem PV je vytvořit celostátní organizaci k 1.1.1991. ZO se mohou rozhodnout pro současný stav, nebo se přihlásit do SČK Brno, nebo počkat až vznikne nová celostátní organizace. Časopis Kaktusy bude celostátním časopisem. Upozorňujeme čekající, že pokud nevznikne nová organizace do 31.5.1990, je třeba uhradit příspěvky stávajícím zřizovatelům. Zapsal M. Marčák.

20.4.1990 Ze stejného jednání koloval ještě nepodepsaný, rukou psaný a téměř nečitelný (rezervní) zápis, v podstatě shodný.

duben 1990 Zpráva o tomto jednání již vychází v pražském věstníku č.111. Je nutno konstatovat, že nevychází ze zápisu, je to takové volné a barvité vyprávění některého z účastníků (asi I. Běťák). Za zmínku stojí poznámka, že po skončení jednání bylo zjištěno, že probíhající sympozium ještě běží a zbylým asi 90 účastníkům byly poskytnuty informace z jednání PV.

16.6.1990 Jednání PV ve školské ul. V Praze.

16.6.1990 Valná hromada SČK v Jihlavě. Tuto akci pořádalo KK Brno a KK Jihlava, pro malý počet účastníků, podle stanov nebyla schopna usnášení.

16.6.1990 Pražská organizace vytváří svůj PV na založení Spolku pěstitelů kaktusů a sukulentů SPKS navazující na organizaci založenou v r.1922.

16.6.1990 Jednání PV SPKS Školská ul. Praha.

Přítomno z 18 členů PV 12, omluveni V. Dvořák, I. Milt, P. Pavlíček, nepřítomni I. Blažíček, J. Chvastek a R. Staník. Jednání zahájil a řídil Z. Červinka. J. Odehnal a M. Marčák (Brno) se vzdávají členství v PV, M. Veverka jim navrhuje zůstat alespoň jako pozorovatelé, projednán a připomínkován návrh stanov a je upřesněn název na SČSPKS, upravené stanovy dostanou členové PV do 6.10.1990. Dohodnuto, že minimálně 3 ZO se ještě v červnu zaregistrují na MV, uzavřou smlouvu dle navržených stanov a na tomto základě se zaregistruje na MV SČSPKS, schválený návrh stanov bude rozeslán ZO, které odebírají časopis, stanoven program valné hromady na 6.10.1990 v Olomouci, navržena další schůzka PV na začátek září, bohatá diskuse o časopisu nevedla k cíli. Za správnost Z. Červinka, zapsal J. Gratias.

nedatováno KK Čelákovice, SPKS Praha a KK Ostrava uzavírají smlouvu a na jejím základě budou registrovat na MV SČSPKS.

30.7.1990 Dopis na MV.

Podepsaná sdružení registrovaná na MV uzavřela smlouvu s SČSPKS a tímto navrhují registraci SČSPKS. Za SPKS Praha M. Voldan, A. Krejčík, za KK Ostrava V. Plesník, B. Vepřek, za KK Čelákovice Z. Červinka, L. Červinka. Příloha: stanovy SČSPKS. Těchto šest funkcionářů se stává zakládajícími členy SČSPKS. Následně vstupují další organizace, většina pak na valné hromadě.

2.8.1990 Zaregistrována SČSPKS na MV. Potvrzeny stanovy. Orgány společnosti jsou valná hromada, výbor, šéfredaktor a redakční rada a revizoři účtů. Organizaci zastupují předsada, místopředseda a tajemník. SČSPKS si může jmenovat další pracovní komise, jednou z nich je například dále zmiňovaná „Vydavatelská rada“.

10.8.1990 Z. Červinka posílá na MK žádost o schválení vydavatelství časopisu Kaktusy.

1.9.1990 Schůzka PV, řídí Z. Červinka. Přítomni: J. Horyna, V. John, J. Říha, V. Dvořák, M. Veverka, J. Chvastek, I. Blažíček, M. Marčák, Z. Červinka, A. Balogh, J. Labanc, P. Pavlíček, P. Schön, J. Odehnal.

M. Veverka informuje, že SČSPKS byla zaregistrována a doporučuje jaké materiály se mají rozesílat jednotlivým ZO. J. Říha: délka prvního volebního období funkcionářů SČSPKS by měla být omezena, SČSPKS by měla mít i variantní název pro styk se zahraničím. (Neznámo kdy se stanovilo The Society of Czech and Slovak Cactus and Succulents Growers a z předsedy byl president). Z. Červinka seznamuje s návrhem programu připravované valné hromady, M. Veverka sděluje, že na přihláškách ZO bude definováno kolektivní členství, další ZO se mohou přihlásit na valné hromadě, na tomto jednání bude mít každá organizace jeden hlas, A. Balogh: výbor by měl mít lichý počet členů. Zapsal M. Marčák.

3.9.1990 Dopis - odesilatel Z. Červinka, adresován J. Odehnal, I. Blažíček, M. Marčák.

Žádost, aby na základě telefonátu, Z. Červinky s MK napsali na toto ministerstvo dopis, že se Astrophytum Brno vzdává vydavatelství časopisu Kaktusy.

11.9.1990 Dopis na MK: KK Astrophytum Brno se vzdává vydavatelského oprávnění časopisu Kaktusy. Podepsal místopředseda J. Odehnal.

17.9.1990 MK posílá aktualizované oprávnění k vydavatelství časopisu Kaktusy.

30.9.1990 Do SČSPKS se přihlašuje ZO Aztekium Mariánské Lázně. Žádá, aby na valné hromadě byl přečten protinávrh, aby nová organizace byla jen česká a název upraven na SČPKS. Více podobných návrhů nebylo.

6.10.1990 Ustavující valná hromada SČSPKS Olomouc, organizačně zajišťuje I. Milt a ZO Olomouc.

Zvoleno pracovní předsednictvo: Z. Červinka - Čechy, M. Marčák - Morava, A..Balogh - Slovensko, mandátová komise: I. Milt, L. Fabián, A. Táslar, volební komise: J. Horyna, K. Novotný, L. Horáček návrhová komise: M. Veverka, E. Vodička, B. Vepřek.

Z. Červinka: zahájení, řízení jednání, rekapitulace předešlých 11 měsíců jednání, M. Veverka: návrh programu, diskuse se zúčastnilo 19 přítomných, někteří i 3x, většinou se jednalo o dotazy, odpovídali: Z. Červinka, M. Veverka, M. Marčák, A.. Balogh a V. John. I. Milt: zpráva mandátové komise: do této doby se přihlásilo 42 ZO z nichž je 31 přítomno, J. Horyna: zpráva volební komise. Poděkování odstupujícím z výboru společnosti (J. Odehnal, A. Balogh).

Byl zvolen výbor (na dva roky): I. Běťák, I. Blažíček, Z. Červinka, V. Dvořák, L. Fabián, J. Gratias, J. Horyna, J. Chvastek, J. Labanc, M. Marčák, I. Milt, P. Rozsak, J. Říha, P. Schön, R. Staník, M. Štrauch, B. Vepřek, M. Veverka. Zvoleni revizoři účtů (na 4 roky): R. Chalupský, I. Kubát, A. Balogh. B. Vepřek: zpráva návrhové komise. všemi 31 delegáty schváleno usnesení a zpráva o činnosti.

Výboru se ukládá získávat další ZO pro členství v SČSPKS, uvést stanovy do života, shromažďovat a vyhodnocovat připomínky, v případě nutnosti svolat mimořádnou valnou hromadu. J. Horyna: za člena budou ZO odvádět společnosti 10,-Kčs ročně, cena časopisu bude 50,-Kčs pro členy, 66,- Kč pro nečleny, honorováni budou redaktor časopisu a hospodář.

Následovala přednáška př. J. Sladkovského. Během přednášky zasedal zvolený výbor a zvolil si funkcionáře, po přednášce byli přítomní seznámeni s výsledkem voleb: předseda Z. Červinka, místopřesedové: R. Staník - Slovensko, M. Marčák - Morava, J. Horyna - Čechy, hospodář - P. Schön, tajemník - I. Běťák, členové výboru: I. Blažíček, V. Dvořák, L. Fabián, J. Gratias, J. Horyna, J. Chvastek, J. Labanc, M. Marčák, I. Milt, P. Rozsak, J. Říha, M. Štrauch, B. Vepřek, M. Veverka, šéfredaktor časopisu - V. John, redakční rada: I. Dráb, J. Gratias, J. Chvastek, J. Říha, S. Stuchlík, tiskový tajemník J. Gratias.

18.10.1990 Dopis na MV Slovenské republiky:

Ve smyslu zákona 83/1990 zasíláme ověřený opis stanov SČSPKS registrované na MV ČR, předseda SČSPKS Z. Červinka, místopředseda SČSPKS R. Staník.

17.11.1990 Jednání redakční rady (RR) – Praha.

Přítomni: V. John, J. Říha, J. Gratias, S. Stuchlík, Z. Červinka, I. Běťák, M. Marčák, V. Šedivý a A. Krejčík. RR se bude scházet 2x ročně, rok 1991 bude koordinovat J. Říha, v roce 1991 bude zachován dosavadní způsob financování, SČSPKS obnoví souhlas pro redaktora k přebírání našich textů do ciziny po dohodě s autory, RR potřebuje razítko a hlavičkové papíry, RR i zástupci výboru SČSPKS souhlasí s novou úpravou časopisu, ceníkem inzerce a doplněním resume v angličtině. Zapsal J. Gratias.

18.11.1990 K tomuto datu vstoupilo do SČSPKS 55 organizací.

22.11.1990 Jednání slovenského koordinačního výboru Zvolen.

A. Balogh: informace o uskutečněných jednáních, informace o činnosti slovenských organizací.

Výbor schvaluje dosavadní činnost slovenských zástupců, výbor doporučuje slovenským organizacím vstupovat do SČSPKS, výbor navrhuje zástupce do SČSPKS: M. Štrauch, J. Labanc, L. Fabián, R. Staník.

23.11.1990 KK Čelákovice přednáška Karla Knížete z Peru, známe se s ním ještě z Kladna nebo z BZ v Praze.

23.11.1990 ČZS informuje o nových podmínkách, za kterých mohou kaktusářské organizace vstupovat.

4.12.1990 ČZS rozesílá specializovaným organizacím, včetně kaktusářských, tiskopis, kde si mají vybrat: zůstaneme v ČZS za původních podmínek, chceme vstoupit do …...specializace, vystupujeme z ČZS.

23.3.1991 Jednání výboru SČSPKS.

V. John se vzdává funkce šéfredaktora časopisu k 31.12.1991.

2.4.1991 Dopis: R. Staník informuje o vydávání slovenského časopisu Cactaceae Etc.

1991 Vyšla slovenská kniha Dráb: Začíname pestovať kaktusy, slovensky.

17.4.1991 Schůzka SČSPKS - Z. Červinka, M. Veverka, I. Běťák a ČZS - Brabec, Nejedlo.

Proběhla v přátelském duchu, obě organizace začínají s čistým stolem a dohodly se na spolupráci.

9.5.1991 KK Čelákovice - přednáška Ludvík Bercht Holandsko.

31.5.1991 KK Čelákovice - přednáška Dr. Roberto Kiesling z Argentiny.

14.9.1991 Jednání výboru SČSPKS ve Vyškově.

Z osmi nabídek byly vybrány pro tisk časopisu Liberecké tiskárny s.p., novým šéfredaktorem zvolen O. Šída, ten si sestaví novou RR, z funkce odvolán A. Balogh, Slováci si do měsíce jmenují nového zástupce, Z. Červinka pověřen, aby vyzval vládu k přistoupení k Washingtonské konvenci.

Na tomto místě zase musí být několik poznámek. Porevoluční změny probíhaly i v tiskárnách, takže výběr nové tiskárny lze interpretovat i tak, že jsme zůstali u té staré. V mnoha našich zápisech jsou i názvy tiskáren uvedeny chybně, protože jsme jejich změny nezaznamenali. Severografia n.p. Závod 01 Liberec, pak Liberecké tiskárny s.r.o. Zprávy z tisku: v devadesátých letech končí po neúspěšné privatizaci Liberecké tiskárny, areál dále chátrá, v roce 2000 zahajuje činnost Severografia a.s. Most, atd. Má to i další souvistlosti, v následující době je kritizována úroveň časopisu. Ne vždy by to mělo padat na hlavu šéfredaktora nebo RR. Tiskárna slíbila zázrak, jen jsme nevěli, že je již před krachem, nebo se tam zabydluje nové vedení, nebo již nemají ani kvalitní materiál k výrobě.

9.12.1991 Schůzka zástupců výboru SČSPKS a RR časopisu Kaktusy.

Šéfredaktor O. Šída si navrhuje novou RR: J. Gratias, J. Chvastek, V. John, J. Říha, S. Stuchlík.

1992 Končí časopis Aztekia.

12.4.1992 Ve věku 69 let umírá ing. Miroslav Voldan, předseda a dlouholetý člen SPKS Praha, zakládající člen SČSPKS.

1992 Vychází kniha Lux, Staník: Všetko o kaktusoch, slovensky.

20.6.1992 Schůze výboru a revizorů účtů – Praha.

Hospodář P. Schön skládá funkci k 1.1.1993. Na funkci navržen a schválen M. Marčák.

Výbor schvaluje navrženou RR časopisu, výbor svolává valnou hromadu na 14.11.1992 do Brna, a tím končí první volební období SČSPKS, po pravdě jsou už i zapomenuty nebo taktně přecházeny předcházející roztržky, nařčení z intrik, podvodů a podrazů.

14.11.1992 Druhá valná hromada SČSPKS v Brně.

Předneseno a schváleno: zpráva o činnosti - Z. Červinka, zpráva pokladníka - P. Schön, zpráva revizorů účtů - I. Kubát. Stanovena cena časopisů na 60,-Kč/rok.

Zvolen výbor: předseda - Z. Červinka, místopředsedové: V. Dvořák - Čechy, I. Milt - Morava, R. Staník - Slovensko, tajemník - I. Běťák, hospodář - M. Marčák, členové: J. Říha, M. Veverka - Praha a stř. Čechy, Pytlík - záp. Čechy, J. Gratias, F. Jenček - sev. Čechy, Z.Franc - vých. Čechy, J. Chvastek, P. Rozsak - sev. Morava, I. Blažíček, F. Dufek - vých.a již. Morava, J. Labanc, L. Fabián, M. Štrauch - Slovensko. Revizoři účtů - rezignoval R. Chalupský, zvoleni I. Kubát, A. Táslar.

1993 Počet členů SČSPKS klesá, snižují se výtisky časopisu z 5000 na 4000. Zde možno připomenout, že byly doby, kdy se tiskl dvojnásobný počet časopisů a na Slovensko se nedostávalo požadované množství.

5.3.1993 Odstupující pokladník P. Schön předal pokladnu M. Marčákovi. Předseda revizorů účtů I. Kubát neshledal nedostatky.

březen 1993 Dopis Z. Červinky asi 25 zkušeným kaktusářům, naznačuje problémy s úrovní časopisu, vyzývá je k průzkumu zájmů odběratelů a vyzývá k návrhům řešícím situaci.

březen 1993 Věstník č.127 SPKS Praha. Autorem asi I. Běták, v článku „Proč“ se dotazuje autorů, proč píší přednostně do slovenského časopisu.

28.3.1993 Otevřený dopis R. Staníka: Reakce na pražský věstník č.127. Vysvětluje, „proč“ čeští autoři píší do slovenského časopisu a ne do svazového. Jednu skupinu tvoří slovenským časopisem oslovení autoři, druhou svazovým časopisem odmítnutí autoři. Důvod není ve výši honorářů, jsou v podstatě stejné. R. Staník vidí příčiny ne jen v odmítání příspěvků slovenských i českých autorů, ale zejména v rozdílné úrovni práce české a slovenské redakce. Takže ne, že čeští autoři zanedbávají svazový časopis ve prospěch slovenského, ale svazová RR zanedbává autory jako celek. Navíc časopis Kaktusy je po grafické stránce skutečný relikt. Zlepšit jeho úroveň by nic nestálo. Jestliže píšete, že to s časopisem nevypadá dobře, neviňte nás, ale vlastní redakční radu.

1993 Objevují se kritické připomínky k úrovni časopisu a k práci RR.

2.4.1993 Jednání výboru SČSPKS.

Výbor nepřijal zprávu předsedy revizorů účtů I. Kubáta, Z. Červinka okamžitě napíše dopis P. Schönovi a bude jej kategoricky žádat o předání chybějících materiálů a vysvětlení rozporů v účetnictví. (dopis odeslán 7.4.1993), byla ustavena vydavatelská rada (VR) Z. Červinka, I. Běťák, M. Marčák, F. Jenček (tato není orgánem ve smyslu stanov). Dlouhá a živá diskuse k práci RR, k závěrům se nedospělo, šéfredaktor O. Šída oznamuje rezignaci k 31.12.1993, výbor rezignaci přijímá a vyhlašuje konkurz na nového šéfredaktora.

24.– 25.9.1993 Jednání výboru SČSPKS v Chrudimi.

Z. Červinka - zahájení, zhodnocení došlé korespondence, M. Marčák - informace o stavu pokladny, P. Schön již předal veškeré chybějící materiály, revizor účtů I. Kubát - při provedené revizi byly dohledány veškeré účty, doplněny chybějící údaje a objasněny nedostatky. Výbor potvrzuje ceny, za které budou rozprodány nadbytečné časopisy, na rok 1994 se stanovuje členský příspěvek 5,-Kč, počet členů výboru zvýšen na 19 o R. Gryma z Ostravy, Z. Červinka seznamuje s výsledkem konkursu, - od 1.1.1994 se ujímá funkce šéfredaktora J. Štembera, výbor schaluje novou RR předseda - J. Říha, členové: J. Gratias, J. Chvastek, J. Klikar, L. Kunte, R. Slaba, S. Stuchlík, J. Šnicer, schválena cena časopisu na r.1994, 95,-Kč (+ 5,-Kč členský příspěvek). J. Štembera informuje o časopisu: rozpočet, přechod na čtyřbarevný ofset, z 24 na 32 stran, nová grafická úprava, I. Běťák projedná zahájení tisku s tiskárnou Florenc a porovná s tiskárnou v Příbrami, Z. Červinka ve St.Boleslavi, J. Štembera v Sadské, RR připraví dopis na organizace, informace o nové formě a ceně časopisu. Výbor děkuje za práci O. Šídovi a P. Schönovi.

1993 Otevřený dopis předplatitelům časopisu, vychází z jednání výboru 24.– 25.9.1993 v Chrudimi.

Informace, jak bude zlepšena kvalita časopisu. Novým šéfredaktorem je J. Štembera, z pravěkých metod přejdeme na ofset, nová redakční rada, z 24-28 stran bude mít časopis 32 stran, množství barevných reprodukcí se zvýší nejméně o 100%.

září 1993 Končí tisk a expedice časopisů z Liberce.

1994 Počet existujích organizací 111, stanoveno podle počtu rozesílaných časopisů.

březen 1994 Vychází časopis Kaktusy 1/1994, vypadá jinak a lépe, tiskne Tercie s.r.o. Praha, grafické zpracování Studio Florenc z Prahy. Šéfredaktorem je J. Štembera.

27.8.1994 KK Čelákovice - přednáška Antona Hofera - Švýcarsko a W. A.Fitz Maurice s chotí Betty - USA.

1.10.1994 Jednání RR časopisu.

Závěry: hodnocení časopisu, přetrvávají nedostatky v černobílých reprodukcích, asi 700 nadbytečných výtisků bude rozprodáno se slevou, ročník 1995 bude tisknut na křídovém papíře, zlepší se černobílé reprodukce, číslo 4/94 bude rozšířeno o 16 stránek přílohy, rozdíl v ceně nepodstatný.

říjen 1994 Otevřený dopis všem organizacím odebírajícím časopis:

Informace o nové formě časopisu, nabídka možnosti zasílání přímo jednotlivým předplatitelům (ne jen na spolky).

17.5.1994 Kritický dopis k prvnímu číslu časopisu 1994 ZO Orlová-Poruba, (předseda E. Ihaz).

Členové jsou časopisem zklamáni, nedosahuje ani úrovně minulých let, kvalitní papír je jen na začátku a na konci, uvnitř je to novinový papír, černobílé fotografie jsou šedobílé, cena je neodpovídající, na hodnocení obsahu je zatím brzo, nezlepší-li se úroveň, tak příští rok objednáme jen jeden výtisk do knihovny. Další takto kritické připomínky se písemně neobjevily. Poznámka: ten novinový papír (tzv. kulér) je vnitřní vložka použitá jen na informace o vydavateli, obsah, inzerci, informace, německé a anglické resume. Zůstalo to tak dodnes. Některé černobílé obrázky jsou skutečně málo kontrastní.

24.6.1994 Jednání výboru SČSPK Palkovice:

I. Běťák - informace o problémech s časopisem, M. Marčák - finanční informace, V. Šedivý - informace o mezinárodní výměně kaktusářských periodik. Bude svolána valná hromada na únor 1995 do Jihlavy, příští schůze 22.10.1994 v Bratislavě, na zasedání RR chyběl pouze, leč citelně šéfredaktor J. Štembera, bude neprodleně informován, výbor a RR zdůraznili, že šéfredaktor má jejich plnou důvěru.

25.6.1994 40. výročí KK Ostrava, začíná tradice setkání Kaktusy v Pobeskydí, spoluorganizátor frýdecký klub.

22.10.1994 Jednání výboru SČSPKS Modrá u Bratislavy.

Výbor zajistil přestěhování knihovny od V. Johna z Liberce do Prahy, bude uložena odděleně v prostorách knihovny SPKS Praha, na člensví rezignuje I. Milt, je jmenován Z. Podešva, na rok 1995 stanovena cena časopisu 115 + 5,-Kč, objednávají a platí organizace, rozesílání je možné individuálně, příprava valné hromady v Jihlavě, poděkování bratislavské organizaci a R. Staníkovi za vytvořené podmínky pro jednání.

28.1.1995 III. valná hromada SČSPKS, Jihlava. Zástupců 86, mandátů 33.

Po zahájení a volbě komisí hodnotí činnost za uplynulé období Z. Červinka, zpráva o hospodaření - M. Marčák, zpráva revizorů účtů - I. Kubát, diskuse devíti delegátů , volby nového výboru. Usneseno: schváleny přednesené zprávy, zvolen nový výbor SČSPKS a revizoři účtů, VH ukládá výboru stále zlepšovat servis pro ZO, valná hromada schvaluje výzvu k dodržování CITES. Zmíněno 111 organizací, z nich 30 dosud neobjednalo časopis na tento rok. Zvolení funkcionáři na dvouleté období: předseda - Z. Červinka, místopředsedové: V. Dvořák - Čechy, J. Odehnal - Morava, R. Staník - Slovensko, tajemník - I. Běťák, hospodář - M. Marčák, výbor: I. Blažíček, F. Dufek, L. Fabián, Z. Franc, J. Gratias, R. Grym, J. Chvastek, F. Jenček, J. Labanc, Z. Podešva, J. Pytlík, J. Říha, M. Štrauch, M. Veverka, J. Vích, revizoři účtů: I. Kubát, K. Novotný, A. Táslar. VH nevolila šéfredaktora a RR. Stanovám to neodporuje, může volit a odvolávat výbor.

6.7.1995 Kritický dopis KK Příbram J. Klikar:

K čemu je dobrá práce vydavatele, když pak časopis leží 6 týdnů u distributora, v Palkovicích byl řešen stejný problém, ale Běťák si to k srdci nevzal.

1995 Časopis odebírá 115 organizací.

30.11.1996 IV. Valná hromada SČSPKS se konala ve Dvoře Králové nad Labem. Přítomno bylo 61 zástupců (29 mandátů). Po zahájení a volbě pracovních komisí byly předneseny obvyklé zprávy. Zprávu o činnosti přednesl Z. Červinka, zprávu o hospodaření přednesl M. Marčák a zprávou revizorů účtů zakončil I. Kubát. Z. Červinka oznámil, že v dalším volebním období již nehodlá kandidovat na funkci předsedy, další práce ve výboru se nezříká. I. Běťák informoval přítomné o vydávání časopisu. V následující diskusi se vystřídalo jedenáct delegátů. Byl zvolen osmnáctičlenný výbor na další čtyřleté období. Valná hromada schválila přednesené zprávy. Na ustavující schůzi nového výboru byli zvoleni: J. Odehnal - předseda, Z. Červinka - místopředseda za české regiony, J. Vích - místopředseda za moravské regiony, R. Staník - místopředseda za Slovensko, I. Běťák - tajemník, M. Marčák - hospodář, členové výboru: Z. Franc, J. Gratias, F. Jenček, L. Král, M. Kůrka, J. Labanc, P. Pavlíček, Z. Podešva, J. Říha, M. Štrauch, M. Trtílek, M. Veverka. Revizoři účtů: A. Táslar, I. Kubát, K. Novotný. Nový výbor jmenuje redakční radu a vydavatelskou radu. Ve funkci šéfredaktora pokračuje J. Štembera.
1998 Vznikly webové stránky SČSPKS
www.cs-kaktusy.cz.

18.3.1998 KK Čelákovice - přednáška Josef Nedůchal, SRN.

5.9.1998 Ostrava–Martinov - setkání gymnofilů. Přednášející: V. Šorma, J. Procházka, G. Neuhuber, F. Berger, H. Till, W. Papsch.

1999 Finanční situace a dobrá práce RR umožňuje vznik Specilálů, včetně jejich cizojazyčných mutací, tím SČSPKS získává další zdroj peněz.

2000 Zlatý Alberto 2000 – R. Šubík.

25.11.2000 V. Valná hromada SČSPKS Pardubice. Přítomno 78 delegátů, z toho 33 mandátů.

Volba komisí, předneseny zprávy, diskuse, poděkováno odstupujícím: M. Veverka, J. Labanc.

Zvolen devatenáctičlenný výbor. Zvolení funkcionáři: J. Odehnal - předseda, místopředsedové: Z. Červinka - Čechy, J. Vích - Morava, R. Staník - Slovensko, I. Běťák - tajemník, S. Stuchlík - hospodář, členové: F. Dufek, Z. Franc, J. Gratias, F. Jenček, V. Ježovič, L. Král, M. Kůrka, P. Pavlíček, Z. Podešva, J. Říha, V. Šedivý, M. Štrauch, M. Trtílek, revizoři účtů: I. Kubát, K. Novotný, A. Táslar. Usnesení: schváleny zprávy, úkoly na další období.

2001 Založen KK Nitra SR.

červen 2001 Na ostravské univerzitě vychází kniha Štarha: Sekundární metabolity čeledi Cactaceae.

2001 Zlatý Alberto 2001 - J. Moučka.

2002 Ustavena Archivní sekce při výboru SČSPKS.

2002 Zlatý Alberto 2002 - Z. Franc.

2003 Zlatý Alberto 2003 - MUDr. V. Dvořák.

2004 Zlatý Alberto 2004 - J. Říha.

11.9.2004 Setkání gymnofilů v Ostravě – Martinově (S. Stuchlík, V. Jiránek, L. Král, L. Bercht, W. Papsch, G. Neuhuber).

20.11.2004 VI. valná hromada SČSPKS - Roudnice nad Labem. Přítomno 69 delegátů z toho 35 mandátů.

Zahájení, předneseny obvyklé zprávy, volba komisí, diskuse, volba nového výboru (19 členů), zvoleni funkcionáři: předseda - J. Odehnal, místopředsedové: Z. Červinka - Čechy, J. Vích - Morava, R. Staník - Slovensko, hospodář - S. Stuchlík, tajemník - I. Běťák, šéfredaktor - J. Štembera, předseda RR - P. Pavelka, členové výboru: F.Dufek, Z. Franc, J. Gratias, L. Král, L. Kunte, M. Kůrka, P. Metela, P. Pavelka, P. Pavlíček, Z. Podešva, V. Šedivý, M. Štrauch, G. Vereš, revizoři účtů: I. Kubát, K. Novotný, A. Táslar. VH potvrdila RR a VR. Usnesení: schváleny zprávy, stanoveny úkoly.

2005 Zlatý Alberto 2005 - MUDr. Vladimír Plesník.

2006 Zlatý Alberto 2006 - Ing. J. Labanc.

2007 Zlatý Alberto 2007 - doc. V. Habermann.

11.10.2008 VII. valná hromada SČSPKS Zlín. Přítomno 71, 37 mandátů.

Zahájení, volba komisí, kontrola minulého usnesení, přednesení zpráv o činnosti, bohatá diskuse, rezignace J. Odehnala, volby, usnesení. Zvolen výbor: předseda - J. Vích, místopředsedové: Z. Červinka - Čechy, P. Metela - Morava, R. Staník - Slovensko, tajemník - I. Běťák, hospodář - S. Stuchlík, členové výboru: J. Baran, L. Berka, F. Dufek, Z. Franc, J. Gratias, L. Král, L. Kunte, M. Kůrka, J. Michálková, P. Pavelka, P. Pavlíček, Z. Podešva, M. Štrauch, Talián, J. Vochozka. Revizoři účtů: I. Kubát, K. Novotný, A. Táslar, šéfredaktor - J. Štembera, předseda RR - P. Pavelka. VH potvrdila složení RR a VR.

2008 Zlatý Alberto 2008 - J. Odehnal.

červen 2009 Tento měsíc byl v Praze měsícem kaktusů. Mimo tradiční výstavy v BZ Na Slupi, výstava v BZ v Troji, kongres „Úhly pohledu“ v Zemědělské univerzitě Suchdol, propagační akce Arkády (obchodní centrum Na Pankráci). Tyto akce navštívilo asi 20.000 lidí, včetně vzácných zahraničních hostí. Zejména ti, kteří se do Prahy nedostanou často ocenili, že v tuto dobu bylo na co se podívat. Zejména na výstavách byly exponáty z celé republiky a každý jistě měl příležitost si i něco zajímavého přikoupit do své sbírky.

2010 Zlatý Alberto 2010 - J. Gratias. Původně navržený J. Klikar se ocenění nedožil. Předem bylo dohodnuto neudělovat tuto cenu in memoriam. Vyřešeno zasláním podobné ceny jako Poděkování in memoriam.

říjen 2010 Celých 20 let až dodnes působí v orgánech výboru př. Ivan Běťák, Zdeněk Červinka, Jan Gratias, Ivan Kubát, Roman Staník, Milan Štrauch a Stanislav Stuchlík.

16. března 2011  Zemřel Rudolf Šubík - náš první Zlatý Alberto. Byl předsedou pražského spolku, kurátorem sbírky kaktusů v Botanické zahradě v Praze Na Slupi, spoluautorem několika knih - proslul jako výborný fotograf sukulentních rostlin. Za nás za všechny se s ním v krematoriu v Lysé nad Labem rozloučil Václav Jakubec, který se o něj v posledních letech v Luštěnicích staral.

Přidat komentář

Zvýrazněné položky jsou povinné.

Přednášky a návštěvy na které nejvíce vzpomínáme

1964  p. Kozdera, Polní Voděrady
1965  Ludvík Kozelský, Kolín
1966  p. Karmazín, Radouš
1967  př. Schovánek, Liberec
1968  J. Zeman, Brno (nyní Ondřejov)
1969  K. Bartulík, Kralupy n.Vlt.
1970  p. Němeček a syn, Austrálie
1971  B. Rektořík, Dřísy
1972  V. Jirák, Čáslav
1973  J. Krůta, Čimelice
1974  V. Kupka, Čáslav
1975  doc. Habermann, Plzeň
1976  J. Jelínek, Liberec
1977  Karel Dvořák, Písek
1978  J. Říha, Lysá n/L.
1979  Ing. Horyna, Liberec
1980  Ing. Dufek, Praha
1981  MUDr. Václav Dvořák, Písek
1982  Dr. Růžička, Písek  
1983  Ing. Šedivý, Praha
1984  Udo Raudonat, NDR
1985  Geert Eerkens, Surinam
1986  Ing. Josef Bušek, SRN
1987  Steven a Linda Brack, USA
1988  Mary&Paul Hoogvliet, Holandsko
1989  Ludvík Bercht, Holandsko
1990  Karel Kníže, Lima, Peru
1991  Roberto Kiesling, Argentina
1992  Rudolf Šubík, Praha
1993  Dr. Alfred Lau, Mexiko
1994  Anton Hofer, Švýcarsko
1995  JUDr. Veverka, Praha
1996  Petr Pavelka, Praha-Letňany
1997  Jan Gratias, Roudnice n/L.
1998  Ing. Jožka Nedůchal, SRN
1999  J. Ullmann, Praha
2000  Václav Jakubec, Luštěnice
2001  Václav Větvička, Bot.zahr. Praha
2002  Ladislav Horáček, Písková Lhota
2003  Antonín Krejčík, Praha
2005  Martin Tvrdík, Úvaly
2006  RNDr. Václav Šeda, Vysoké Mýto
2007  Ing. Libor Kunte, Ph.D, Děčín
2008  Zlatko Janeba PhD., Praha
2010  Giuseppe Orlando, Itálie
2011  Ing. Libor Kunte, Ph.D, Děčín
2012  Ing. Petr Trafina, Čelákovice
2013  MUDr. Vít Zavadil, Praha
2013  Ladislav Horáček, Písková Lhota
2013  Jaroslav Šnicer, Písková Lhota
2014  Ing. Václav Jiránek, CSc., Praha
2014  Jan Boháček, Hoška
2014  Ing. Pavel Heřtus, Sibřina
2015  Ing. Petr Trafina, Čelákovice
2015  Jaroslav Šnicer, Písková Lhota
2016  Libor Mejstřík, Třebechovice pod Orebem
2017  Jakub Jilemnický, Praha Modřany
2017  Jan Müller, Horní Počaply
2018  Jaroslav Šnicer, Písková Lhota
2019  Lumír Král, Ostrava
2019 Ing. Milan Kůrka, Plzeň