V roce 1959 jsme přemluvili k založení prvního kaktusářského kroužku p. Hynka Volkmera a naší mámu. Pracovali jako zahradníci na školních pozemcích na osmiletce-Kamence. Mělo to honosný název Krajská stanice mladých přírodovědců a říkalo se tomu Mičurinci. Pochopitelně, že mezi kamarády jsme udělali propagaci a zajistili tak členskou základnu. Získali jsme i několik dospělých zájemců, ale ne všichni byli ochotni chodit do školy do kroužku a tak jsme za pomoci pana Volkmera, významného funkcionáře místních zahrádkářů založili i sekci kaktusářů při této organizaci, ale tam jsme byli z části jen trpěni, nebylo nám 15 roků.

   V té době, pro připomenutí, byla situace následující. Kaktusářská organizace žádná neexistovala a nebylo povoleno se za tímto účelem sdružovat. Vznikaly proto různé kroužky ROH, zahrádkářů a jak kdo uměl. Někdy od roku 1955 začal pracovat Koordinační výbor kaktusářských kroužků a začal vydávat Věstníky. Zejména kaktusářům z Prahy se podařilo překlenout toto nelehké období neinformovanosti a nejednotnosti. V roce 1955 bylo devět oficiálních kroužků krytých nějakou organizací. V čerstvé paměti bylo ještě zrušení spolkového zákona v r.1951. Tím byla možnost sdružování, spolčování či vydávání nějakých tiskovin komplikovaná. Přesto v r. 1961 je již organizováno 22 kroužků, víme o sobě a občas přijde nějaký cyklostyl s informacemi. Aktivní jsou zejména kroužky Praha, Brno, Ostrava, Gottwaldov (Zlín), Olomouc, Roudnice n/L., Orlová, Břeclav, Sokolov, Ustí n/L. a vznikají další. Členů i u nás přibývá. V roce 1960 vychází kniha KAKTUSY Pažout-Valníček-Šubík, ale málo je šťastných, kteří ji seženou. V roce 1962 pořádá Praha u příležitosti 40 let kaktusářství v ČSSR VI. sjezd kaktusářů. Povedl se a je známo již 30 kroužků. C. Backeberg vydává již 6. díl DIE CACTACEAE. Je to drahé, jeden díl 250,-Kčs, ale je tam vše. Dnes je každý již chytřejší a vše by přejmenoval. E. J. Alexander popisuje Ortegocactus macdougallii, Ritter Weingartia longigibba. U nás jsou nejznámější a nejaktivnější J. Jelínek-Liberec, Ing. F. Pažout, Dr. J. Valníček, R. Šubík a Ing. Voldan Praha. U nás, myslím tehdejší ČSSR i když Rudolf Šubík z Botanické zahrady v Praze žil v Čelákovicích od svých devíti let, v Čelákovicích se vyučil zahradníkem a potom působil v Botanické zahradě v Praze. Z Brna je znám Dr. B. Schütz, Z. Fleischer a A. Hlinecký. Další kteří nám přirostli k srdci pro svůj vztah k našemu kroužku jsou B. Rektořík z Milovic, L. Kozelský z Kolína Slávek Vojta z Pardubic, Ing. Standa Havelka a K. Rajtmajer z Prahy J. Krůta ze Šluknova z Liberce pak ještě p. Venclů, Schovánek, Löwová, Ing. Horyna a Papoušek. Z Kladna K. Kníže-později z Prahy či z Limy z Peru. Př. Hladký z Dobřínska a J. Říha z Lysé n/L. se kterým se seznamujeme u Rektoříků a v neposlední řadě i p. Karmazín z Radouše.

   Rok 1965 byl významný nejen pro čelákovické, ale i pro československé katusáře. Po létech máme zase časopis. Podařilo se tak navázat na Kaktusářské listy vycházející v létech 1926 až 1941. Nový časopis KAKTUSY je sice avizován jako občasník, ale díky nadšencům kolem něj vycházel pravidelně. Pamatuje ještě někdo co to byl za problém sehnat papír nebo dobrý papír. V tomto roce je náš předseda Z. Červinka už plnoletý, opouštíme zahrádkáře a pionýry a zakládáme si svůj spolek-   pochopitelně pod svazem zahrádkářů. Přistupujeme na pravidla, stáváme se členy národní fronty do výboru musí komunisti. Ty nemáme tak losujeme koho budeme s touto poctou vykazovat. Stejně to nikdo nebude kontrolovat, je už rok 1965. Vychází druhé vydání KAKTUSY Pažout-Valníček-Šubík a kdo nezaváhá má literaturu, časopis a už víme kde jsou výstavy, kroužky a kaktusy. Důsledek- členů přibývá a i když se členská základna stále obmněňuje máme pevný základ a pod dvacet už neklesáme. Stahujeme členy z okolí několika okresů. V budoucnu se sice někteří trhnou a založí svůj kroužek, ale nevadí, už je nás na přežití dost. Pořádáme výstavy a zájezdy. Je doba pro spolky příznivá. Když JZD půjčí autobus můžeme za stovku projet republiku. Kaktus v té době stojí do 5,-Kčs. Členů je dost a některé ani kaktusy moc nezajímají. Rádi jezdí na výlety, ne každý má ještě auto a ne každý byl v Olomouci, Brně, Písku či Liberci. Máme alespoň plný autobus a je to ještě o něco levnější. V Liberci je pořádán zdařilý IX. sjezd kaktusářů. V roce 1967 se čs.kaktusáři opět dostávají na naleziště. Máme zprávy od př. Habermanna a Knížete. V časopise se objevuje první barevná fotografie - je rok 1968. V tomto roce se díky srpnu můžeme zase svobodně spolčovat. 9.12.1968 povolí ministerstvo vnitra vznik Svazu českých kaktusářů - po letech zase legální samostatný spolek pod nikým. Buhužel ne nadlouho - ale kaktusy kvetly dál a za všech okolností. A věřím, že pokvetou i za kapitalismu a v evropské unii. Máme semena s polními čísly KK. Koná se jubilejní X. sjezd v Ostravě. V té době je již 74 základních organizací, v roce 1971 již 81 s 3670 členy. V roce 1969 pořádáme již tradiční výstavu a podaří se nám přilákat i redaktora časopisu ABC, vystupujeme v televizi v pořadu Vlaštovka a členská základna se stabilisuje. Významným přínosem pro náš kroužek bylo seznámení s kaktusáři z Písku. Když řeknu Dvořáci Písek každý ví o co jde. Jmenoval bych i další, ale seznam by byl moc dlouhý. Velmi zdařilé byly i společné akce pořádané námi, Písečáky a Čáslaváky. Bohužel jako tradice se je nepodařilo udržet.

Přednášky a návštěvy na které nejvíce vzpomínáme

1964  p. Kozdera, Polní Voděrady
1965  Ludvík Kozelský, Kolín
1966  p. Karmazín, Radouš
1967  př. Schovánek, Liberec
1968  J. Zeman, Brno (nyní Ondřejov)
1969  K. Bartulík, Kralupy n.Vlt.
1970  p. Němeček a syn, Austrálie
1971  B. Rektořík, Dřísy
1972  V. Jirák, Čáslav
1973  J. Krůta, Čimelice
1974  V. Kupka, Čáslav
1975  doc. Habermann, Plzeň
1976  J. Jelínek, Liberec
1977  Karel Dvořák, Písek
1978  J. Říha, Lysá n/L.
1979  Ing. Horyna, Liberec
1980  Ing. Dufek, Praha
1981  MUDr. Václav Dvořák, Písek
1982  Dr. Růžička, Písek  
1983  Ing. Šedivý, Praha
1984  Udo Raudonat, NDR
1985  Geert Eerkens, Surinam
1986  Ing. Josef Bušek, SRN
1987  Steven a Linda Brack, USA
1988  Mary&Paul Hoogvliet, Holandsko
1989  Ludvík Bercht, Holandsko
1990  Karel Kníže, Lima, Peru
1991  Roberto Kiesling, Argentina
1992  Rudolf Šubík, Praha
1993  Dr. Alfred Lau, Mexiko
1994  Anton Hofer, Švýcarsko
1995  JUDr. Veverka, Praha
1996  Petr Pavelka, Praha-Letňany
1997  Jan Gratias, Roudnice n/L.
1998  Ing. Jožka Nedůchal, SRN
1999  J. Ullmann, Praha
2000  Václav Jakubec, Luštěnice
2001  Václav Větvička, Bot.zahr. Praha
2002  Ladislav Horáček, Písková Lhota
2003  Antonín Krejčík, Praha
2005  Martin Tvrdík, Úvaly
2006  RNDr. Václav Šeda, Vysoké Mýto
2007  Ing. Libor Kunte, Ph.D, Děčín
2008  Zlatko Janeba PhD., Praha
2010  Giuseppe Orlando, Itálie
2011  Ing. Libor Kunte, Ph.D, Děčín
2012  Ing. Petr Trafina, Čelákovice
2013  MUDr. Vít Zavadil, Praha
2013  Ladislav Horáček, Písková Lhota
2013  Jaroslav Šnicer, Písková Lhota
2014  Ing. Václav Jiránek, CSc., Praha
2014  Jan Boháček, Hoška
2014  Ing. Pavel Heřtus, Sibřina
2015  Ing. Petr Trafina, Čelákovice
2015  Jaroslav Šnicer, Písková Lhota
2016  Libor Mejstřík, Třebechovice pod Orebem
2017  Jakub Jilemnický, Praha Modřany
2017  Jan Müller, Horní Počaply
2018  Jaroslav Šnicer, Písková Lhota
2019  Lumír Král, Ostrava
2019 Ing. Milan Kůrka, Plzeň